Vždycky jsem se moc ráda učila. Vzdělání pro mě bylo velmi důležité. Taky jsem byla velmi ráda, když mi rodiče dopřáli se vzdělávat a studovat dál, protože moje máma vždycky chtěla, abych měla skvěle vzdělání, abych měla vysokou školu. A protože mí rodiče měli oba dva pouze jenom výuční list. A to hlavně z toho důvodu, že na vzdělávání neměli vůbec žádné peníze. Sice to nebylo z jejich strany takové, že by si to přáli, ale bohužel to jinak nešlo. Navíc když to tak vezmu, tak moje maminka mi řekla, že velmi brzo otěhotněla se mnou. Čekala mě, když dokončovala vlastně maturitu. Bohužel ale se jí maturita nepovedla.
A byla těhotná, takže se jí ani učit moc nechtělo a nešlo jí to, takže samozřejmě maturitu vůbec neudělala ani na třetí pokus. Proto si udělala pouze jenom výuční list. A otec na tom byl podobně, protože když zjistil, že budou mít rodinu, tak raději se na učení vykašlal a šel pracovat. A tohle je ale zase na druhou stranu velmi chvályhodné a obdivuhodné. To opravdu nevím, jestli bych tohle dokázala. Já si myslím, že jsem silná a že bych dokázala studovat i střední školu, i kdybych byla těhotná. Nicméně znám totiž jednu moji kamarádku, která studovala vysokou školu i tak, když už měla dvouleté dítě.
Víte, každý to má nastavený jinak, protože někdo je šikovný, někomu učení zase nejde. A někdo zvládá pracovat a někdo zvládá zase studovat. Každý člověk není stejný, každý člověk je jiný. Když to ale vezmu na sebe, tak pro mě vzdělání je opravdu velmi důležité a taky mě baví. A řekla jsem si, že až vystuduji vysokou školu, že bych zkusila ještě nějakou anebo alespoň nějaký kurz cizího jazyka. Protože podle mého názoru zastávám to, že když člověk umí hodně moc cizích jazyků, tak tím lépe pro něj. Navíc mě baví hodně italština a angličtina, takže vím, že tyto dva jazyky budu chtít umět opravdu perfektně.